Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (tzv. osobní společnosti), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (tzv. kapitálové společnosti) a evropská společnost a evropské hospodářské sdružení. Družstvem je také evropská družstevní společnost.

V oblasti obchodních korporací se činnost notáře vyžaduje zejména v následujících případech:

1. Sepis zakladatelských dokumentů a jejich změny
Zakladatelské dokumenty kapitálových společností a jejich změny musí mít formu notářského zápisu. Zakladatelskými dokumenty se rozumí  zakladatelská listina u společnosti s ručením omezeným, kterou zakládá jediný společník, společenská smlouva u společnosti s ručením omezeným, kterou zakládá více společníků a stanovy u akciové společnosti. Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov družstva se osvědčuje notářským zápisem.

2. Osvědčení zásadních změn ve společnosti s ručením omezeným
Notářský zápis o rozhodnutí jediného společníka nebo o rozhodnutí valné hromady, nedochází-li k rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam), se vyžaduje zejména k následujícím rozhodnutím:

1. k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění zakladatelská listina/společenská smlouva (např. udělení souhlasu s převodem či rozdělením podílu),
2. k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
3. k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,
4. k rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (např. rozhodnutí o zvýšení či snížení základního kapitálu).

Notářský zápis se vyžaduje také u rozhodnutí jednatele o změně zakladatelské listiny/společenské smlouvy, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se mění.

3. Osvědčení zásadních změn v akciové společnosti
Notářský zápis o rozhodnutí jediného akcionáře nebo o rozhodnutí valné hromady se vyžaduje zejména k následujícím rozhodnutím:

1. k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění stanovy,
2. k rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,
3. k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a rozdělení likvidačního zůstatku,
4. k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál,
5. k rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,
6. k rozhodnutí o schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání společnosti,
7. k rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (např. (např. zvýšení či snížení základního kapitálu, štěpení či spojení akcií, omezení převoditelnosti akcií na jméno, změna formy a druhu akcií).

Notářský zápis se vyžaduje také u rozhodnutí představenstva o změně stanov, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se mění.

4. Osvědčení zásadních změn v družstvu
Notářským zápisem se osvědčují tato rozhodnutí členské schůze:

1. usnesení o změně stanov,
2. usnesení o zrušení družstva s likvidací,
3. usnesení o přeměně družstva,
4. schválení převodu nebo zastavení obchodního závodu nebo jeho části.

5. Přeměny obchodních společností a družstev
Zákon stanoví povinnosti notáře a náležitosti notářských zápisů u přeměn obchodních společností a družstev. Přeměnou se rozumí fúze, rozdělení, změna právní formy, převod jmění na společníka a přeshraniční přemístění sídla.

Zápisy notářem do obchodního rejstříku a dalších veřejných rejstříků

Zápisy do obchodního rejstříku ohledně obchodních společností a družstev může kromě rejstříkového soudu provádět také notář. Pro žadatele o zápis do veřejných rejstříků to znamená zjednodušení procesu zápisu do veřejných rejstříků – notář nevede na rozdíl od soudu žádné řízení. Notář zapíše požadované skutečnosti, které mají podklad v notářském zápisu, do veřejného rejstříku, vybere pro stát poplatek za tento zápis, založí písemnosti do sbírky listin příslušného soudu a do soudního spisu. Jako doklad o zápisu obdrží žadatel bezprostředně po zápisu výpis z veřejného rejstříku. Notář tak bude moci žadateli poskytnout komplexní službu, od založení právnické osoby až po její zápis do veřejného rejstříku. Za určitých podmínek se tak může stát v řádu hodin a bez zprostředkovatele, notář nemusí sepsat pouze notářský zápis a provést zápis do veřejného rejstříku, může pomoci žadateli vyhotovit i veškeré další listiny, nezbytné pro zápis (některé z nich jsou uvedeny níže v příkladech).

Notář provede zápis do obchodního rejstříku na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis, ale pouze za předpokladu, že budou splněny všechny následující podmínky:

1. zapisované skutečnosti mají podklad v tzv. „podkladovém notářském zápisu“, když tímto podkladovým notářským zápisem se podle notářského řádu rozumí notářský zápis pro zápis do veřejného rejstříku nebo notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, a podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským právním jednáním právnické osoby, popřípadě, že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny (modelově notářský zápis o založení obchodní společnosti s ručením omezeným, notářský zápis osvědčující rozhodnutí valné hromady);
2. notáři byly předloženy všechny listiny, které zákon požaduje pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin; (např. souhlas vlastníka se sídlem společnosti, další listiny – např. výpis z rejstříku trestů nebo výpis z katastru nemovitost, mohou být vyhotoveny přímo v kanceláři notáře)
3. c. uskutečnění právních jednání, ke kterým dochází až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, je osvědčeno notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku sepsaným podle notářského řádu, tzv. „notářským zápisem o osvědčení“ (modelově např. zápis ze zasedání představenstva akciové společnosti o volbě předsedy nebo místopředsedy, obdobný zápis ze zasedání dozorčí rady, doklad z peněžního ústavu o složení základního kapitálu, výpis ze živnostenského rejstříku).

Zápis do veřejného rejstříku může provést pouze ten notář, který sepsal jak podkladový notářský zápis, popřípadě všechny podkladové notářské zápisy, je-li jich více, tak i notářský zápis o osvědčení. Pokud tedy notáři, který sepsal podkladový notářský zápis, žadatel nepředloží i ostatní listiny, požadované pro zápis, nemůže žadatel zápis požadovat u jiného notáře.

Dalšími veřejnými rejstříky, které vede soud a do kterých provádějí přímé zápisy i notáři jsou:

1. spolkový rejstřík, do kterého se zapisují zejména spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace zaměstnavatelů, pobočné spolky, zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a další;
2. nadační rejstřík, do kterého se zapisují nadace a nadační fondy;
3. rejstřík ústavů, do kterého se zapisují ústavy;
4. k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál,
5. rejstřík společenství vlastníků jednotek, do kterého se zapisují společenství vlastníků jednotek;
6. rejstřík obecně prospěšných společností, do kterého se zapisují obecně prospěšné společnosti.

Podrobnější informace o službách poskytovaných v souvislosti se zápisem do veřejného rejstříku poskytne kterýkoli notář.

Odměna notáře za sepis podkladového notářského zápisu je stanovena notářským tarifem.